školní řád


I. Úvod

Základní škola logopedická – Štefánikova 549 je součástí Střední školy, Základní školy a Mateřské školy a  jsou v ní  vzděláváni žáci s těžkými řečovými vadami.
Pro dosažení všech stanovených cílů při výchovné a vzdělávací činnosti je vydáván pro žáky ZŠ logopedické  tento řád.
Základní povinností každého žáka je, aby se řídil všemi ustanoveními tohoto řádu.

Organizace vyučovacího procesu

Žáci si soustavně osvojují vědomosti a dovednosti v rozsahu stanoveném učebními dokumenty. Jestliže se žák z vážných důvodu nemohl připravit na výuku, omluví se učiteli na počátku vyučovací hodiny. Žáci mají v pořádku věci potřebné k učení. Zdržují se na místě určeném učitelem.

Žáci nastupují do školy v 7.55 hodin.

V 8.10 hod. musí být již žáci ve třídě na svých místech a připravují se na vyučování.

Vyučující nulté hodiny si vyzvednou žáky v 7.15 hodin před školou. Začátky a konce vyučovacích hodin jsou stanoveny rozvrhem hodin.

Dopolední vyučování začíná v 8.15 hodin, výjimečně  v 7.25 hodin.

Hlavní přestávka je v 9.55 hod. a trvá 20 minut. Během této přestávky žáci, kteří chodí na svačinu do školní jídelny tak učiní v doprovodu pedagoga konajícího dozor. Ostatní přestávky jsou desetiminutové.

Po zvonění žáci sedí v tichosti na svých místech (dveře učebny jsou otevřeny, po příchodu učitele povstanou).

Veškeré mimotřídní činnosti probíhají podle předem stanoveného plánu.

Po skončení vyučování opustí všichni žáci za dozoru vyučujícího třídu. Při odchodu ze třídy (konec vyučování, výuka mimo učebnu)  je smazaná tabule, zavřená okna,  přítok vody, lavice jsou srovnané, po poslední hodině jsou také zvednuté židle. Žákům není dovoleno se zdržovat svévolně ve školní budově.

Ve všech prostorách ZŠ logopedické jsou dodržovány platné předpisy o bezpečnosti práce, pracovny, třídy i ostatní prostory svým vybavením odpovídají hygienických a bezpečnostním předpisům.

Pracovníci ZŠ logopedické nesmí svévolně nakládat s majetkem školy. V případě, že pracovník byl pověřen výkonem prací mimo své pracoviště, lze s písemným svolením ředitele školy zapůjčit k tomuto účelu potřebné prostředky a zařízení.

III.   Žáci

  IV.   Práva žáků

 

V.   Organizace zájmové činnosti

 

VI.   Vzájemná informace školy a zákonných zástupců žáků o prospěchu, chování a zdravotním stavu žáků

 

VII.    Pravidla pro hodnocení výsledků vzdělávání žáků

/ § 51 školského zákona/

(1) Každé pololetí se vydává žákovi vysvědčení; za první pololetí lze místo vysvědčení vydat žákovi výpis z vysvědčení.

(2) Hodnocení výsledků vzdělávání žáka na vysvědčení je vyjádřeno klasifikačním stupněm (dále jen „klasifikace“), slovně nebo kombinací obou způsobů.

(3) Škola převede slovní hodnocení do klasifikace nebo klasifikaci do slovního hodnocení v případě přestupu žáka na školu, která hodnotí odlišným způsobem, a to na žádost této školy nebo zákonného zástupce žáka. Škola, která hodnotí slovně, převede pro účely přijímacího řízení ke střednímu vzdělávání slovní hodnocení do klasifikace.

(4) U žáka s vývojovou poruchou učení rozhodne ředitel školy o použití slovního hodnocení na základě žádosti zákonného zástupce žáka.

(5) V posledním roce plnění povinné školní docházky vydá škola žákovi výstupní hodnocení o tom, jak žák dosáhl cílů vzdělávání stanovených v § 44. V pátém a sedmém ročníku základního vzdělávání vydá škola výstupní hodnocení žákovi, který se hlásí k přijetí ke vzdělávání ve střední škole.

 

§ 52

(1) Do vyššího ročníku postoupí žák, který na konci druhého pololetí prospěl ze všech povinných předmětů stanovených školním vzdělávacím programem s výjimkou předmětů výchovného zaměření stanovených rámcovým vzdělávacím programem a předmětů, z nichž byl uvolněn. Do vyššího ročníku postoupí i žák prvního stupně základní školy, který již v rámci prvního stupně opakoval ročník, a žák druhého stupně základní školy, který již v rámci druhého stupně opakoval ročník, a to bez ohledu na prospěch tohoto žáka.

 

(2) Nelze-li žáka hodnotit na konci prvního pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za první pololetí bylo provedeno nejpozději do dvou měsíců po skončení prvního pololetí. Není-li možné hodnotit ani v náhradním termínu, žák se za první pololetí nehodnotí.

(3) Nelze-li žáka hodnotit na konci druhého pololetí, určí ředitel školy pro jeho hodnocení náhradní termín, a to tak, aby hodnocení za druhé pololetí bylo provedeno nejpozději do konce září následujícího školního roku. V období měsíce září do doby hodnocení navštěvuje žák nejbližší vyšší ročník, popřípadě znovu devátý ročník.

(4) Má-li zákonný zástupce žáka pochybnosti o správnosti hodnocení na konci prvního nebo druhého pololetí, může do 3 pracovních dnů ode dne, kdy se o hodnocení prokazatelně dozvěděl, nejpozději však do 3 pracovních dnů od vydání vysvědčení, požádat ředitele školy o komisionální přezkoušení žáka; je-li vyučujícím žáka v daném předmětu ředitel školy, krajský úřad. Komisionální přezkoušení se koná nejpozději do 14 dnů od doručení žádosti nebo v termínu dohodnutém se zákonným zástupcem žáka.

(5) Žák, který plní povinnou školní docházku, opakuje ročník, pokud na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen. To neplatí o žákovi, který na daném stupni základní školy již jednou ročník opakoval; tomuto žákovi může ředitel školy na žádost jeho zákonného zástupce povolit opakování ročníku pouze z vážných zdravotních důvodů.

(6) Ředitel školy může žákovi, který splnil povinnou školní docházku a na konci druhého pololetí neprospěl nebo nemohl být hodnocen, povolit na žádost jeho zákonného zástupce opakování ročníku po posouzení jeho dosavadních studijních výsledků a důvodů uvedených v žádosti.

 

§ 53

(1) Žáci devátých ročníků a žáci, kteří na daném stupni základní školy dosud neopakovali ročník, kteří na konci druhého pololetí neprospěli nejvýše ze dvou povinných předmětů s výjimkou předmětů výchovného zaměření, konají opravné zkoušky.

(2) Opravné zkoušky se konají nejpozději do konce příslušného školního roku (tj. do 31. srpna daného roku ) v termínu stanoveném ředitelem školy. Žák může v jednom dni skládat pouze jednu opravnou zkoušku. Opravné zkoušky jsou komisionální.

(3) Žák, který nevykoná opravnou zkoušku úspěšně nebo se k jejímu konání nedostaví, neprospěl. Ze závažných důvodů může ředitel školy žákovi stanovit náhradní termín opravné zkoušky nejpozději do 15. září následujícího školního roku. Do té doby je žák zařazen do nejbližšího vyššího ročníku, popřípadě znovu do devátého ročníku.

(4) V odůvodněných případech může krajský úřad rozhodnout o konání opravné zkoušky a komisionálního přezkoušení podle § 52 odst. 4 na jiné základní škole. Zkoušky se na žádost krajského úřadu účastní školní inspektor.

Žáka lze podmíněně vyloučit nebo vyloučit ze školy pouze v případě, že splnil povinnou školní docházku.

 

VIII.   Klasifikační řád

1.    Zásady klasifikace

Vyučující důsledně uplatňuje náročnost a pedagogický takt vůči žákům.
Vyučující přihlíží k věkovým zvláštnostem žáka.
Žák musí být z předmětu vyzkoušen ústně nebo písemně alespoň 3x za pololetí, z toho nejméně jednou ústně. Výjimku tvoří matematika, informatika, Tv,Vv,Rv,Ov,Pč. Vyučující oznamuje výsledek každé klasifikace, při ústním zkoušení okamžitě, při písemném zkoušení do 14 dnů, u slohové práce do čtyř týdnů.



2. Předávání informací o prospěchu a chování žáků rodičům

Informace jsou předávány 4x ročně:
1. čtvrtletí - schůzka třídních učitelů s rodiči
2. čtvrtletí - pololetní vysvědčení, pochvaly (tresty) V případě neklasifikace zašle třídní učitel rodičům žáka výpis známek.
3. čtvrtletí - schůzky třídních učitelů s rodiči
4. čtvrtletí - vysvědčení, pochvaly (tresty)
Písemnou informaci rodičům o neprospěchu (neklasifikaci) syna (dcery) s uvedením data konání dodatečné nebo opravné zkoušky předá třídní učitel osobně (odešle poštou) do dvou dnů od konání pedagogické klasifikační porady. V případě zhoršení prospěchu, závažného kázeňského přestupku informuje třídní učitel neprodleně rodiče. Rodičům, kteří se třídní schůzky nezúčastní, zašle třídní učitel poštou písemnou informaci o prospěchu a chování studenta.



3. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou výchovného působení

Žák zařazený do zvláštní tělesné výchovy se při úlevách doporučených lékařem klasifikuje s přihlédnutím ke zdravotnímu stavu.

Stupeň 1 (výborný)
Žák je v činnostech velice aktivní. Pracuje tvořivě, samostatně, plně využívá své osobní předpoklady a velmi úspěšně je rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální, procítěný, přesný. Osvojené vědomosti, dovednosti a návyky aplikuje tvořivě.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák je v činnostech aktivní, převážně samostatný, využívá své osobní předpoklady, které úspěšně rozvíjí. Jeho projev je esteticky působivý, originální a má jen menší nedostatky. Žák tvořivě aplikuje osvojené vědomosti, dovednosti a návyky. Má zájem o umění, estetiku, tělesnou zdatnost.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák je v činnostech méně aktivní, samostatný a pohotový. Nevyužívá dostatečně své schopnosti v individuálním a kolektivním projevu. Jeho projev je málo působivý, dopouští se v něm chyb. Jeho vědomosti a dovednosti mají četnější mezery a při jejich aplikaci potřebuje pomoc učitele. Nemá aktivní zájem o umění, estetiku a tělesnou kulturu.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák je v činnostech málo aktivní i tvořivý. Rozvoj jeho schopností a jeho projev jsou málo uspokojivé. Úkoly řeší s častými chybami. Vědomosti a dovednosti aplikuje jen se značnou pomocí učitele. Projevuje velmi malý zájem a snahu.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák je v činnostech převážně pasivní. Rozvoj jeho schopností je neuspokojivý. Jeho projev je většinou chybný a nemá estetickou hodnotu. Minimální osvojené vědomosti a dovednosti nedovede aplikovat. Neprojevuje zájem o práci.


4. Klasifikace ve vyučovacích předmětech s převahou teoretického zaměření a praktických činností

 Stupeň 1 (výborný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice, zákonitosti uceleně, přesně a plně chápe vztahy mezi nimi. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a tvořivě uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí logicky správně, zřetelně se u něj projevuje samostatnost a tvořivost. Jeho ústní a písemný projev je správný, přesný, výstižný. Grafický projev je přesný a estetický. Výsledky jeho činnosti jsou kvalitní. Je schopen samostatně studovat vhodné texty.

Stupeň 2 (chvalitebný)
Žák ovládá požadované poznatky, fakta, pojmy, definice a zákonitosti v podstatě uceleně, přesně a úplně. Pohotově vykonává požadované intelektuální a praktické činnosti. Samostatně a produktivně nebo s menšími podněty učitele uplatňuje osvojené poznatky a dovednosti při řešení teoretických a praktických úkolů, při výkladu a hodnocení jevů i zákonitostí. Myslí správně, v jeho myšlení se projevuje logika a tvořivost. Ústní a písemný projev mívá menší nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. Kvalita výsledků činnosti je zpravidla bez podstatných nedostatků. Grafický projev je estetický, bez větších nepřesností. Je schopen samostatně, nebo s menší pomocí studovat vhodné texty.

Stupeň 3 (dobrý)
Žák má nepodstatné mezery v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků, faktů, pojmů, definic a zákonitostí. Při vykonávání požadovaných intelektuálních a praktických činností projevuje nedostatky. Podstatnější nepřesnosti a chyby dovede za pomoci učitele korigovat. V uplatňování osvojovaných poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se dopouští chyb. Uplatňuje poznatky a provádí hodnocení jevů podle podnětů učitele. Jeho myšlení je vcelku správné, ale málo tvořivé, v jeho logice se vyskytují chyby. V ústním a písemném projevu má nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti se projevují častější nedostatky, grafický projev je méně estetický a má menší nedostatky. Je schopen samostatně studovat podle návodu učitele.

Stupeň 4 (dostatečný)
Žák má v ucelenosti, přesnosti a úplnosti osvojení požadovaných poznatků závažné mezery. Při provádění požadovaných intelektuálních a praktických činností je málo pohotový a má větší nedostatky. V uplatňování osvojených poznatků a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují závažné chyby. Při využívání poznatků pro výklad a hodnocení jevů je nesamostatný. V logice myšlení se vyskytují závažné chyby, myšlení není tvořivé. Jeho ústní a písemný projev má vážné nedostatky ve správnosti, přesnosti a výstižnosti. V kvalitě výsledků jeho činnosti a v grafickém projevu se projevují nedostatky, grafický projev je málo estetický. Závažné chyby dovede žák s pomocí učitele opravit. Při samostatném studiu má velké těžkosti.

Stupeň 5 (nedostatečný)
Žák si požadované poznatky neosvojil uceleně, přesně a úplně, má v nich závažné mezery. Jeho dovednost vykonávat požadované intelektuální a praktické činnosti má velmi podstatné nedostatky. V uplatňování osvojených vědomostí a dovedností při řešení teoretických a praktických úkolů se vyskytují velmi závažné chyby. Při výkladu a hodnocení jevů a zákonitostí nedovede své vědomosti uplatnit ani s podněty učitele. Neprojevuje samostatnost v myšlení, vyskytují se u něho časté logické nedostatky.
V ústním a písemném projevu má závažné nedostatky ve správnosti, přesnosti i výstižnosti. Kvalita výsledků jeho činnosti a grafický projev mají vážné nedostatky a chyby nedovede opravit ani s pomocí učitele.


5. Klasifikace chování

Chování se klasifikuje těmito stupni:
1 - velmi dobré
2 - uspokojivé
3 - neuspokojivé

Stupeň 1 - velmi dobré
Žák uvědoměle dodržuje a aktivně prosazuje ustanovení školního řádu, zásady a pravidla občanského soužití a humanistické morálky. Žák aktivně přispívá k utváření pracovních podmínek pro vyučování. Ojediněle se může dopustit méně závažných přestupků proti ustanovení školního řádu.

Stupeň 2 - uspokojivé
Chování žáka je v podstatě v souladu s ustanovením školního řádu, se zásadami humanistické morálky a pravidly občanského soužití. Dopustí se závažného přestupku, nebo se opakovaně dopouští méně závažných přestupků proti ustanovením školního řádu. Je však přístupný výchovnému působení a snaží se své chyby napravit.

Stupeň 3 - neuspokojivé
Chování žáka je v rozporu se školním řádem, se zásadami humanistické morálky a občanského soužití. Dopouští se takových závažných provinění, že je jimi vážně ohrožena výchova ostatních žáků. Nemá snahu o nápravu.

Napomenutí třídního učitele ( NTU)
Stálé zapomínání učebních pomůcek. Drobné prohřešky proti školnímu řádu.

Důtka třídního učitele ( DTU )
Vulgární chování vůči spolužákům a zaměstnancům školy. Nevyprovokované napadení spolužáka. Závažnější prohřešky proti školnímu řádu. Neomluvená absence v rozmezí 1 – 3 vyučovací hodiny.

Důtka ředitele školy (DŘŠ )
Nevhodné, vulgární chování vůči zaměstnancům. a žákům.  Neomluvená absence 4 – 9 vyučovacích hodin.
Poškozování majetku školy. Přechovávání omamných a toxických látek a jejich nabízení spolužákům. Šikana.
DŘŠ je nutné projednat v pedagogické radě
NTU, DTU, DŘŠ, PTU a PŘŠ se zaznamenávají do katalogového listu žáka.

Pochvala třídního učitele (PTU)
Za kladné aktivity pro třídu, stálé dobré výsledky ve výuce, úspěšná reprezentace třídy a školy v městských kolech soutěží a akcích města.
Pochvala ředitele školy (PŘŠ)
Za reprezentaci školy a města v okresních a vyšších kolech soutěží, Prokázání výjimečných kladných osobních vlastností a schopností ( záchrana života aj. )
Pochvalu je možno zapsat na vysvědčení žáka. 

/Zvláště hrubé slovní a úmyslné fyzické útoky žáka nebo studenta vůči pracovníkům školy nebo školského zařízení se považují za závažné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem/

 

IX.     Závěr

1.Všichni žáci jsou povinni se seznámit s tímto řádem a řídit se jím.
2. S řádem budou prokazatelně seznámeni též zákonní zástupci žáků.
3. Tento řád nabývá účinnosti dne 1. září 2008.



Mgr. Iva Rindová                          Mgr. Ivana Přívratská     
ředitelka školy                             vedoucí úseku ZŠ logopedické

© 2008 ZŠ logopedická, mime.cz